Thomas Hoepker zahájil besedou výstavu v Leica Gallery Prague

20. 04. 2014 10:31:31
Nejen ten, kdo se zajímá o reportážní fotografii, má až do 15. června možnost navštívit v Leica Gallery Prague výstavu významného německého fotožurnalisty Thomase Hoepkera THOMAS HOEPKER – HEARTLAND. K vidění jsou tam fotografie z knihy HEARTLAND An American Road Trip in 1963, jež očima cizince zachycují Spojené státy americké 60. let. V den zahájení výstavy, tedy v úterý 15. dubna, byl pro veřejnost nachystán ještě bonbónek v podobě besedy s autorem samotným. Zde je její shrnutí a několik dojmů z výstavy samotné.

Na sedmou hodinu večerní dorazilo do LGP několik desítek posluchačů (nutná byla rezervace předem) a neveliký prostor galerie vyhrazený jako „přednáškový sál“ tak byl až na pár volných míst zcela zaplněn. Besedu vedl docent Filip Láb (katedra žurnalistiky Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK). Během necelé hodiny se hovořilo o vzniku vystavovaných fotografií, slavné agentuře MAGNUM Photos či o současném „digitálním věku“ fotografie.

Thomas Hoepker po skončení besedy

Podmínky z říše snů

Informace o pozadí vzniku snímků si návštěvníci mohli přečíst v rámci souhrnného přehledu na začátku výstavy, slyšet jejich příběh přímo z úst autora bylo ale daleko zajímavější.

V 60. letech oslovil Hoepkera šéfredaktor měsíčníku Kristall, kde tou dobou pracoval, zdali by měl zájem spolu s píšícím kolegou Rolfem Winterem pořídit reportáž o Spojených státech amerických. Psal se rok 1963 a pro sedmadvacetiletého Hoepkera to byla první velká příležitost pro rozsáhlý, ucelený projekt. Jak se později ukázalo, pro jeho budoucí kariéru navíc projekt klíčový.

Z dnešního pohledu, kdy fotožurnalistika kvůli nedostatku peněz a zájmu o ni prochází úpadkem a její budoucnost jako samostatného řemesla je ohrožena, je až neuvěřitelné, že dvojice měla při své práci zcela volnou ruku – žádné časové či tematické omezení. „Přiletěli jsme do New Yorku, půjčili si auto a vydali se na západ a zase zpět. Neměli jsme ani představu, co budeme fotit, což je naprosto neprofesionální přístup“, dodává Hoepker.

Cesta trvala celkem tři měsíce a oba reportéři záhy poznali, že USA nejsou jen zbožňovaná svoboda a nezávislost, ale mají i své stinné stránky jako rasismus, chudoba či pravicový extremismus. Jejich pohled na svět za oceánem je proto velmi subjektivní a nešetří kritikou. Jak ale podotkl docent Láb, soubor The Americans (1958) od fotografa Roberta Franka nebo Kerouacův román Na cestě (1957) dokazují, že pohled na odvrácenou tvář americké společnosti zapadal do tehdejšího kontextu. Hoepker na druhou stranu přiznal, že po téměř čtyřiceti letech strávených v USA vidí dnes mnoho věcí jinak.

Z necelých 4000 negativů putovalo na stránky Kristallu 60 motivů, kterým bylo věnováno i tou dobou výjimečných a dnes naprosto nemyslitelných 65 stran v pěti vydáních.

Leica Gallery Prague

MAGNUM Photos? Díky, ale mám závazky ve Sternu

Tři roky poté, co byly snímky z putování po USA uveřejněny, přišel Hoepkerovi dopis od Elliotta Erwitta (výstava jeho snímků proběhla v LGP na přelomu roku) s pozváním ke vstupu do prestižní agentury MAGNUM Photos. Ta od roku 1947 sdružuje největší světové osobnosti fotožurnalistiky. „O MAGNUMU jsem samozřejmě věděl a znal jsem velikány jako Henri Cartier-Bresson nebo Robert Capa, ale ve své mladické aroganci jsem Erwittovi odepsal, že se je mi líto, ale že mám smlouvu v magazínu Stern. Na to mi on odpověděl ‚Omlouvám se, ale zkusíme to ještě jednou, ano?‘ Od té doby jsme dobrými přáteli.“

Na konci 80. let Hoepker do agentury vstoupil (do té doby s ní spolupracoval jen volně) a v letech 2003 – 2006 byl dokonce jejím prezidentem, což kvůli nekonečné editorské práci označil s nadsázkou jako trest.

Leica Gallery Prague

Nezdravé cvakání

Na rozdíl od některých kolegů, kteří na digitální fotografii stále nahlíží „skrz prsty“ kvůli jejímu snadnému pořízení, vyznává německý fotograf naprostou tvůrčí svobodu. „Fotka je fotkou, pokud má co říct“, vysvětlil svůj postoj. Zásadní rozdíl nevidí ani mezi fotografií vyvolanou a tištěnou, tištěné jsou i snímky pro tuto výstavu.

Klady digitální fotografie, jako je snadný přístup k fotografování a tím pádem i zvýšený zájem o něj, podle Hoepkera výrazně převyšují její zápory, na jeden však přeci jen upozornil – obrovská nadprodukce. „Dělat příliš mnoho fotek je stejně nezdravé, jako přejídat se sladkostmi. Daleko lepší je vychutnat si kousek dobré čokolády“, trefným přirovnáním přesně vystihl současný stav, kdy kvantita snímků vítězí nad jejich kvalitou. Právě kvůli tomu se prý Bressonův „rozhodující okamžik“, dle kterého se na správný záběr čeká, stává už jen mýtem.

© Thomas Hoepker/Magnum Photos

Věřte svému instinktu

Fotografování na veřejnosti ve všech jeho formách (street fotografie, reportáž, dokument) zažívá posledních několik let boom i mezi amatérskými fotografy. Dotazy od posluchačů, na které Thomas Hoepker v závěru besedy odpovídal, směřovaly proto především k samotnému procesu takovího focení – jak k lidem přistupovat? jak reagují? není to nebezpečné? jak najít zajímavý objekt? Odpovědí bylo několik všeobecně známých, ale stále užitečných rad: důležitá je trpělivost (dobrá fotka se musí „vychodit“ a „vyčekat“), vždy foťte s úsměvem (případné negativní reakce, kterým se občas nevyhnete, berte s nadhledem) a hlavně věřte svému instinktu (protože i ze zdánlivě banální situace či scény může vzniknout výborný snímek).

Setkání s Thomasem Hoepkerem bylo nevšedním a příjemným zážitkem.

© Thomas Hoepker/Magnum Photos

Amerika pestrá, Amerika bez příkras

Výstava obsahuje na 40 fotografií, které zachycují velmi subjektivní, díky pohledu cizince ale ryzí a nepřikrášlený obraz Spojených států amerických roku 1963. Osobní odstup Hoepkerovi dovoluje všímat si i zcela všedních věcí a soubor tak vytváří pestrou mozaiku napříč americkou společností – oslavy Dne nezávislosti, nevadská kasina i zaprášený venkov.

Ve Školské ulici se opravdu činí a po Elliottu Erwittovi představují během krátké doby dalšího člena MAGNUM Photos. Před pár dny navíc skončila výstava Miloně Novotného, pozapomenutého českého fotografa, jehož námluvy se slavnou agenturou překazily nešťastné události ze srpna roku 1968. Bravo, LGP!

Autor: Petr Šimák | neděle 20.4.2014 10:31 | karma článku: 8.10 | přečteno: 192x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Ivo Plaček

Jak Jsem potkal Gotta

Nedá mi to, abych nezareagoval na reakce spojené s úmrtím Karla Gotta. Gotta jsem poprvé „potkal“ někdy ve svých pěti letech, tedy okolo roku 1979.

14.10.2019 v 10:54 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 172 | Diskuse

Karel Sýkora

Nárůst počtu vyznavačů všech náboženství mezi léty 1946 a 2019

Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti.

14.10.2019 v 5:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Karel Sýkora

David Beňa – Modlitba Páně

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

13.10.2019 v 17:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 |

Petr Fabera

StarDance X - 1. večer

Jubilejní desátý ročník soutěžní taneční zábavné show StarDance byl zahájen. Oproti původním plánům přišel na řadu jako první původně zamýšlený večer druhý s názvem "Pocta legendě".

13.10.2019 v 16:26 | Karma článku: 28.68 | Přečteno: 5152 | Diskuse

Martin Faltýn

Star Dance X. - večer za Karla Gotta

Česká televize, přesněji dramaturgie pořadu Star Dance, pohotově zareagovala na smutnou událost skonu Karla Gotta a tak na první vysílání přesunula show z jeho písní.

13.10.2019 v 16:25 | Karma článku: 11.68 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 151
Baví mě hudba, focení a dobré jídlo.

Najdete na iDNES.cz