Poslední víkend pro Elliotta Erwitta v Leica Gallery Prague

4. 02. 2014 20:18:32
Od 8. 11. 2013 do 9. 2. 2014 probíhá v Leica Gallery Prague výstava fotografií renomovaného amerického fotografa Elliotta Erwitta Elliott Erwitt Personal Best For Leica. Protože mě reportážní a dokumentární fotografie zajímá, nemohl jsem tuto akci vynechat. Krátké ohlédnutí se za ní spolu s několika základními informacemi o fotografovi a jeho tvorbě budiž malou pozvánkou na posledních pár dní výstavy.

O tom, že v Praze budou k vidění fotografie jednoho z mých nejoblíbenějších fotografů, jsem věděl asi od poloviny listopadu. Malý vykřičník v mé hlavě měl zajistit, abych na tento foto svátek nezapomněl. K tomu nakonec opravdu nedošlo, ale díky neustálému odkládání „na zítra“ jsem výstavu stejně propásl. Zklamání ale záhy rozptýlila informace, že je akce prodloužena (dokonce dvakrát), a já si přeci jen mohl Erwittovy fotografie vychutnat na živo a pěkně zblízka.

" Ani všechna technika na světě neodčiní neschopnost všímat si. "

Prostory galerie jsou poměrně komorní, a proto ani počet vystavených snímků není nikterak závratný – řádově několik málo desítek kusů. I to ale stačí na letmý průřez Erwittovou tvorbou od konce 40. let až po současnost a zároveň demonstraci jeho až neuvěřitelného rozsahu zachycených témat – můžete si prohlédnout jeho nejslavnější fotografie známých osobností (Chruščov s Nixonem, Che Guevara, Marylin Monroe), života ve světových metropolích (od Paříže přes New York City až po Rio de Janeiro) či jeho milovaných „psů a psíků“. Důkazem jeho tvůrčích schopností je publikace více než 20 knih (Observations on American Architecture, Dog Dogs, Elliott Erwitt's Rome, Elliott Erwitt's New York aj.).

" Fotografuji psy rád, protože jim to nevadí a nechtějí ode mne fotografii. "

Co však činí Elliotta Erwitta opravdu výjimečným, je jeho nenapodobitelný pohled na svět. Ve většině jeho snímků najdete milý, nevtíravý humor, ironii a smysl pro detail Díky těmto ingrediencím dokáže i obyčejné scény zachytit osobitým způsobem. Vše je navíc zabalenodo nenásilných kompozic, které svou samozřejmostí, s jakou je Erwitt poskládal, fascinují. Jsou zdánlivě jednoduché, přitom ale rozmanité a bez špetky jakékoliv šablonovitosti. Právě v tom tkví umění největších osobností světové fotografie – vidět všední situace nevšední optikou a zkomponovat celý záběr tak, aby se všechna kompoziční pravidla snímku vynořila až při důkladnějším zkoumání.

" Jsem zároveň amatérský i profesionální fotograf. "

Výstavu Elliott Erwitt Personal Best For Leica by si rozhodně neměli nechat ujít milovníci fotografie (a nejen ti se zájmem o fotografii dokumentární). Pro ostatní by její návštěva mohla být příjemným zpestřením konce týdne.

Umělci světové extratřídy v našich galeriích nevystavují každý den.

Elliott Erwitt obr. 1

Elliott Erwitt obr. 2

Elliott Erwitt obr. 3

Elliott Erwitt v deseti bodech:

  • Patří k nejvýznamnějším světovým dokumentárním fotografům

  • Narodil se 26. července 1928 v Paříži do rodiny ruských Židů.

  • V roce 1950 dokončil studia filmu a fotografie na univerzitě Los Angeles City College a New School for Social Research

  • V 50. letech sloužil jako asistent fotografa v Armádě Spojených států amerických

  • Jeho fotografické směřování ovlivnilo setkání s významnými fotografy Edwardem Steichenem, Robertem Capou a Royem Strykerem

  • Jako nezávislý fotograf pracoval mj. pro magazíny Collier's, Look, Life a Holiday

  • V roce 1953 se stal členem fotografické agentury Magnum Photos, jíž byl později i prezidentem

  • Od 70. let se věnuje filmu (dokumentární snímky Beauty Knows No Pain (1971), Red, White and Bluegrass (1973) a Glassmakers of Herat (1977)

  • Získal medaili Centenary Medal společnosti Royal Photographic Society a cenu Honorary Fellowship (HonFRPS) za svůj přínos umění fotografie

  • Publikoval více než 20 knih o fotografii.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Elliott_Erwitt

Autor: Petr Šimák | úterý 4.2.2014 20:18 | karma článku: 5.56 | přečteno: 151x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Turner

Polemika s článkem paní Krusic o zatuchlé spojitosti blogera Turnera a českého disentu

Píši „polemika“ a měl bych napsat „poděkování“. Poděkování za to, že v nedostatku vlastní sebereflexe, jsem si nedokázal uvědomit, že moje obhajoba českého disentu není ničím jiným než projevem nenávisti vůči Miloši Zemanovi.

14.10.2019 v 11:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Beata Krusic

Zatuchlé spojitosti mezi českým disentem a blogerem Turnerem

A samozřejmě nejen panem Turnerem-(mám-li být spravedlivá). Tou spojitostí je zloba. Vůči Miloši Zemanovi.

14.10.2019 v 10:39 | Karma článku: 23.92 | Přečteno: 457 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

A mám pejska Charliho, aneb Jsem na mateřské

Když se mi narodil syn, tak jsem si koupila fenku knírače velkého. Neuměla jsem ji vychovat, ani vodit na vodítku, byla prostě divoká. Pak jsem odlétala do Řecka a dala ji na výcvik. Po mém návratu se ke mně plížila po zadku.

14.10.2019 v 10:04 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 189 | Diskuse

Pavel Hewlit

Festival světel mě uvrhl do tmy

Jmenuje se Signal, ten festival, a pro mnohé ukazoval jasný signál, kam se vydat, a pro některé zase, kam ti druzí uvrhli nás.

13.10.2019 v 14:23 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 357 | Diskuse

Milan Čierny

Horníci v Tatrách

Je to až k nevíře, jak dokáže život nabrat na obrátkách a z kdysi party mladých a věčně vysmátých synků jsou najednou horničtí důchodci, kteří se jednou za čas sejdou v některé z těšínských hospod na pivu.

13.10.2019 v 12:08 | Karma článku: 16.13 | Přečteno: 390 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 151
Baví mě hudba, focení a dobré jídlo.

Najdete na iDNES.cz