O tom, že v Praze budou k vidění fotografie jednoho z mých nejoblíbenějších fotografů, jsem věděl asi od poloviny listopadu. Malý vykřičník v mé hlavě měl zajistit, abych na tento foto svátek nezapomněl. K tomu nakonec opravdu nedošlo, ale díky neustálému odkládání „na zítra“ jsem výstavu stejně propásl. Zklamání ale záhy rozptýlila informace, že je akce prodloužena (dokonce dvakrát), a já si přeci jen mohl Erwittovy fotografie vychutnat na živo a pěkně zblízka.
" Ani všechna technika na světě neodčiní neschopnost všímat si. "
Prostory galerie jsou poměrně komorní, a proto ani počet vystavených snímků není nikterak závratný – řádově několik málo desítek kusů. I to ale stačí na letmý průřez Erwittovou tvorbou od konce 40. let až po současnost a zároveň demonstraci jeho až neuvěřitelného rozsahu zachycených témat – můžete si prohlédnout jeho nejslavnější fotografie známých osobností (Chruščov s Nixonem, Che Guevara, Marylin Monroe), života ve světových metropolích (od Paříže přes New York City až po Rio de Janeiro) či jeho milovaných „psů a psíků“. Důkazem jeho tvůrčích schopností je publikace více než 20 knih (Observations on American Architecture, Dog Dogs, Elliott Erwitt's Rome, Elliott Erwitt's New York aj.).
" Fotografuji psy rád, protože jim to nevadí a nechtějí ode mne fotografii. "
Co však činí Elliotta Erwitta opravdu výjimečným, je jeho nenapodobitelný pohled na svět. Ve většině jeho snímků najdete milý, nevtíravý humor, ironii a smysl pro detail Díky těmto ingrediencím dokáže i obyčejné scény zachytit osobitým způsobem. Vše je navíc zabalenodo nenásilných kompozic, které svou samozřejmostí, s jakou je Erwitt poskládal, fascinují. Jsou zdánlivě jednoduché, přitom ale rozmanité a bez špetky jakékoliv šablonovitosti. Právě v tom tkví umění největších osobností světové fotografie – vidět všední situace nevšední optikou a zkomponovat celý záběr tak, aby se všechna kompoziční pravidla snímku vynořila až při důkladnějším zkoumání.
" Jsem zároveň amatérský i profesionální fotograf. "
Výstavu Elliott Erwitt Personal Best For Leica by si rozhodně neměli nechat ujít milovníci fotografie (a nejen ti se zájmem o fotografii dokumentární). Pro ostatní by její návštěva mohla být příjemným zpestřením konce týdne.
Umělci světové extratřídy v našich galeriích nevystavují každý den.
Elliott Erwitt v deseti bodech:
-
Patří k nejvýznamnějším světovým dokumentárním fotografům
-
Narodil se 26. července 1928 v Paříži do rodiny ruských Židů.
-
V roce 1950 dokončil studia filmu a fotografie na univerzitě Los Angeles City College a New School for Social Research
-
V 50. letech sloužil jako asistent fotografa v Armádě Spojených států amerických
-
Jeho fotografické směřování ovlivnilo setkání s významnými fotografy Edwardem Steichenem, Robertem Capou a Royem Strykerem
-
Jako nezávislý fotograf pracoval mj. pro magazíny Collier's, Look, Life a Holiday
-
V roce 1953 se stal členem fotografické agentury Magnum Photos, jíž byl později i prezidentem
-
Od 70. let se věnuje filmu (dokumentární snímky Beauty Knows No Pain (1971), Red, White and Bluegrass (1973) a Glassmakers of Herat (1977)
-
Získal medaili Centenary Medal společnosti Royal Photographic Society a cenu Honorary Fellowship (HonFRPS) za svůj přínos umění fotografie
-
Publikoval více než 20 knih o fotografii.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Elliott_Erwitt